Finanční (ne)gramotnost

Peníze jsou všude kolem nás a točí se kolem všeho. Kam se hnete, všude se o nich mluví, všichni je potřebují a ne každý si vystačí s tím, co má. Takhle nějak vypadá dnešní doba, která se v nedostatku peněz ztrácí stále víc a víc. Mnoho lidí přitom přemýšlí, zda se někdo tak říkajíc „po nás“ bude mít lépe než my nebo naopak hůře. Odpověď na tuto otázku z velké části závisí na finanční gramotnosti dnešních dětí. Protože právě ty tvoří následující budoucnost lidstva.

Peníze do dětských rukou NE?!

Že peníze do dětských rukou nepatří? Pokud zastáváte tento názor, pak byste měli zpozornět. Naopak! Je nutné, aby děti (ideálně již od 6-7 let věku, kdy nastupují do prvních tříd základních škol) znaly nejen pojmy, ale mohly si samy vyzkoušet se svým přiděleným rozpočtem (kapesné) hospodařit. Přitom v žádném případě není podmínkou vysoký obnos peněz! Kdo na to má, ať si klidně rozhazuje stovkama. Obyčejnému prvňáčkovi hravě postačí kapesné v hodnotě dvacetikoruny. Že si za to moc nekoupí? Nesmíte zapomínat, že v začátcích jde především o výchovu dítěte k základům finanční gramotnosti!

 

 

Samozřejmě je pravda, že starší děti mívají větší finanční nároky, tudíž musíte počítat s tím, že dvacetikoruna na týden nebo měsíc náctiletým rozhodně stačit nebude. Na druhou stranu, starší „děti“ by ve svém věku už měly finanční gramatiku bez problémů ovládat, a i kdyby jste jim poskytly pouze dvacetikorunu, měly by s ní nějakým způsobem umět zacházet.

Jenže takhle to v praxi docela dobře nefunguje! V běžném životě se často setkáváme s mnoha lidmí, kteří ani v dospělosti s penězmi zacházet neumějí. Buď je to nikdo nenaučil, nebo se zkrátka jen rozhodli ignorovat základní principy finanční gramotnosti.

 

Jak hospodaříte vy?

Existují dva hlavní typy hospodaření: buď co máte, utratíte a ve výsledku nikdy nemáte nic, nebo co máte, uklidíte a ve výsledku máte jen trochu peněz na účtě. Ideál je, jak to tak bývá, někde uprostřed. Rozhodně rizikové je ale přecházet do situací, kdy utratíte i to, co nemáte.

Kdekdo si řekne, že snad nikdo není takový hlupák, aby zašel do krajních mezí. Ale i tací jsou a ne vždy za to mohou. Všechno totiž závisí především na tom, kolik hodin finanční gramotnosti v životě absolvovali. Kdo nikdy neřešil, kolik peněz má v peněžence, protože se vždy zase nějak objevily, ten si jich nikdy nebude schopen vážit a ani s nimi nebude umět hospodařit.

Bohužel se finanční gramotnost nikde moc neučí. Příchází k nám tak nějak sama, s průběhem plynoucích roků. Nikdo o ní příliš nemluví a zůstává skryta mezi rodičovskou výchovou a školním vzděláváním. Zda je to ku prospěchu nebo k neprospěchu, o tom se bavit nemá cenu, neboť na tom momentálně stejně nic nezměníme. Můžeme si ale připomenout několik základních principů finanční gramotnosti.

 

Základní principy finanční gramotnosti:

 

Něco málo z nutného jsem již zmínila. Zaprvé, je nutné začít děti školit již od útlého věku. Důležitější je zadruhé, vypěstovat v nich schopnost kompromisu výběru zboží a úcty k penězům.

Jedno s druhým se snoubí a někdy je to těžké pro nás pro všechny. Když procházíme obchody, kde se nám v každém něco líbí a chtěli bychom vše. Jenže dovolit si to mnohdy nemůžeme. Proto je dobré už děti směrovat k neustálé volbě mezi potřebným a nepotřebným, užitečným a neužitečným, lepším a horším... Bez těchto dvou základních principů se v životě tak či tak neobejdou. Když si tyto schopnosti člověk neosvojí v dětství, při vlastním vydělávání se mu s tím bude hůře začínat a beztak ho k tomu, dříve či později, okolnosti donutí.

 

Do třetice všeho dobrého!

 

Třetím základním principem finanční gramotnosti je držet se vždy v černých číslech. Tím mám na mysli udržování rozpočtu v kladných hodnotách. Sepisování a počítání příjmů a výdajů je nejnutnější základ, který byste své děti rozhodně měli naučit! Vysvětlete jim, že výdaje nikdy nesmí převyšovat příjmy, ale pokud je tomu naopak, je to více než v pořádku.

Šetřivost je stejně jako schopnost volby považována za ctnost člověka. Kdo je schopen šetřit a shromažďovat rezervy na horší časy, aniž by se ve svých obvyklých standardech příliš omezoval, je považován za příkladného finančního gramota!

 

Do domácího rozpočtu je lepší se (ne)koukat?!

 

Že je lepší se do domácího rozpočtu raději nedívat? Rozhodně ne! Vaše děti jednak mají právo vědět, jak si vedete, jednak jim tím můžete docela dost pomoct.

Není od věci zasvětit děti do průběhu domácího rozpočtu. Věřte, že na to nejsou příliš malé! Obeznámit je o povinných neměnných položkách, které se platí jednou nebo několikrát do roka, s nimiž každá domácnost musí počítat, je nanejvýš důležité. I oni jednou budou zakládat domácnosti a rodiny a povědomá půda jim přecijen bude milejší, než kdyby se na ně všechny poplatky najednou vynořily odnikud. Při výchově svých dětí na to myslete.

 

Každý svého štěstí strůjce..

 

Ale jak se říká: „život naučí každého z nás“. Peníze byly, jsou a budou a počítat s nimi musíme. Platí sice, že štěstí přeje připraveným, přesto přesný návod „krok po kroku“, jak z člověka vykouzlit nezadluženého, šťastně žijícího člověka skrz peníze, nejspíš neexistuje. I rysem finanční gramotnosti je, že si na všechno člověk musí přijít sám a nakonec také sám zjistit, co mu nejvíce vyhovuje.

Znám lidi, kteří si vyloženě libují v dluzích, i takové, co žijí ze dne na den. Já osobně se vždy snažila ve finančních možnostech usměrňovat a určitou část obnosu vždy ušetřit na horší časy – podle principů finanční gramotnosti. Mám ráda jistoty a pravdou je, že jsem díky tomu nikdy nestrádala. Kdo z nás všech je ale nejšťastnější, o tom se dá polemizovat.

Stránku zatím nikdo nekomentoval.

Do diskuse mohou přispívat pouze registrovaní a přihlášení uživatelé.