Jak by měl vypadat ideální měsíční rozpočet?

Jedno se bez druhého neobejde. Ovšem, jen pokud člověk touží po jistotách. Mít finance a nemít rozplánovaný rozpočet totiž lze. Jenže se jedná o způsob života, ve kterém vám nikdy nikdo nezaručí, že sami sebe neutopíte v nekontrolovaných výdajích. Na druhou stranu, komu chybějí peníze nebo jejich zdroj, logicky ani nemůže rozpočítávat finance, které jednoduše nemá... Proto je získání plnohodnotného zaměstnání tím nejdůležitějším, co by si člověk, již nadále odkázaný pouze sám na sebe, měl v prvé řadě zajistit.

Pouze existují-li vklady do vašeho rozpočtu, mohou existovat také výdaje. Jiná forma praktického života není možná. Teorie sice hovoří o tzv. černých a červených číslech, jenže reálně se v červených číslech žít nedá, a když ano, tak si buďte jistí, že to s vámi jinak než od desíti k pěti nepůjde. - Počítejme však s tím, že máte, alespoň trochu slušně placené, zaměstnání a pouze vás zajímá, jak byste svou domácnost měli po finanční stránce zařídit tak, aby váš nový život získal plnohodnotné a soběstačné rozměry.

1. Jak často si plánovat rozpočet?

   Odpověď na tuto otázku je velmi jednoduchá: prakticky neustále. Kontrolovat pohyb vašich financí, pokud se nechcete dostat do záporných čísel, je potřeba průběžně. I když budete mít skvěle naplánovaný rozpočet domácnosti, sepsané veškeré povinné i nepovinné položky, vždy se může objevit tzv. nečekaný výdaj, který vám může silně zamíchat čísilky i položkami ve vašem seznamu. Je proto potřeba mít vaše finanční rozplánování neustále na očích, či alespoň po ruce, abyste do něj mohli případné změny zapisovat.

   Pokud však jde o samotné rozplánování financí, nejlepší a nejdoporučovanější způsob je plánování měsíčního domácího rozpočtu. Už jen proto, že obvyklá lhůta pro vydávání a vyplácení výplat, poplatků atd. je jednou do měsíce. Některé domácnosti však počítají s týdenním rozpočtem, který je možná konkrétnější, ale z jistého úhlu pohledu o dost složitější, a úplně zbytečně. Co byste totiž rádi počítali na týden, lze s trochou námahy počítat i v rámci měsíce.

2. Tužka a papír

   Možná se jedná o poněkud malichernou poznámku, ale nejlepšího a nejpřehlednějšího rozpočtu docílíte pouze s tužkou a papírem. Jednoduše proto, že si do něj nakreslíte, napíšete, sečtete, zatrhnete... co se vám zlíbí a kdykoli je potřeba. Lidé zatížení na techniku mi možná budou odporovat. Zástupným řešením tužky a papíru je totiž samozřejmě počítač a některé z jeho kancelářských aplikací. Pravda, jenže je také potřeba dodat, že počítač je stále jen stroj, který může selhat bez ohledu na to, jak moc ho v danou chvíli potřebujete. V případě, že jde o něco natolik důležitého jako jsou finance, je vždy o něco lepší se spoléhat sám na sebe.

3. Dva sloupce

   Takže, máme-li přichystanou tužku i papír, je nasnadě začít s vytvářením vlastního rozpočtu. Základním prvkem ideálního měsíčního plánování financí jsou dva sloupce: vklady a výdaje. Rozvržení na samotném papíře by mělo být zhruba 1:3 nebo 1:2, kdy vklady se budou zapisovat do menšího ze sloupců. Je totiž docela zřejmé, že výdaje budou vizuálně vklady převyšovat.

    

4. Vklady, zisky

• I když ve většině případů člověku spadá do vkladů pouze jediná položka v podobě výplaty nebo mzdy, nechejte sloupec v původní podobě, třebaže se vám bude zdát, že zbytečně necháváte volné místo na papíře. Vždy „tak trochu“ počítejte s tzv. nečekanými zisky jako jsou pěněžité dárky k narozeninám, svátku, k Vánocům, nahodilé příjmy nebo výhry... Zkrátka kdyby se vám něco takového, čistě náhodou, přihodilo, jde o to, aby se v rámci jednoho rozpočtového plánu zachovala jeho přehlednost.Jak si pojmenujete vklady nebo zisky, na tom vcelku nezáleží. Důležité je pouze to, aby jste již z nadpisu poznali, že tyto finance putují k vám a vy z nich můžete čerpat na vedení své domácnosti. 

3. Výdaje

   Do výdajů patří všechny položky, které si během měsíce koupíte, respektive chystáte koupit, které potřebujete k běžnému životu. Při plánování rozpočtu nesmíte zapomínat především na: POVINNÉ POPLATKY VŠEHO DRUHU (voda, plyn, elektřina, nájemné...); dále JÍDLO A PITÍ (např. peníze vyčleněné na „velký nákup“ nebo rozpočítané na stanovenou projedenou a propitou částku za jeden den, znásobené počtem dní v daném měsíci); DOPRAVU (náklady na dopravu osobním automobil, městskou hromadnou dopravu atd.); DROGERIJNÍ POTŘEBY (věci určené k denní hygieně, líčení a jiné dámské potřeby) a zapomenout nesmíte ani na tzv. MIMOŘÁDNÉ VÝDAJE (protože stát se může cokoli)...

3. Vy + vaše rodina

   Pokud si neplánujete rozpočet pouze pro vás, ale pro celou vaší rodinu, je třeba do výdajů počítat i další důležité položky, které zatěžují vaše děti – OBLEČENÍ, LÉKY atd. Pro lepší přehlednost je možno do sloupců vepsat každého člena rodiny a jeho výdaje zvlášť. Je však důležité, aby všechny vklady do domácnosti byly v jednom sloupci a všechny výdaje v domácnosti (tedy všech členů rodiny) ve druhém sloupci!

    

4. Úspory? Také!

   Myslíte také na úspory, zadní vrátka? Chcete si z vašich vkladů také něco ušetřit? To je chválihodný přístup. Ve dvousloupcovém rozpočtovém plánu se úspory řeší tak, že se započítávají do sloupce s výdaji. Kam nakonec ušetřené peníze uložíte je jen na vás, zda pod polštář, do zvláštní kasičky „na horší časy“ nebo na bankovní účet. Ideálním stavem je, když peníze ušetřené z vašich vkladů připadají zhruba na jejich 1/3. Ne ve všech domácnostech je ale tento způsob spoření možný, protože ostatní výdaje se k číslu vkladům neúprosně vyvyšují. Není však ani proto dobré, když položku spoření budete pravidelně z rozočtového plánu vyřazovat. Lepší spořit každý měsíc jen malou částku, než žádnou. Nemyslet na úspory a na budoucnost se totiž může lehce nevyplatit.

    

   Poznámka: V lednu, kdy vás většinou čekají i různé jiné poplatky (pojištění, platba za popelnice atd.), se položky úspor můžete s klidným svědomím vzdát, pokud na ni však po zbytek roku nezapomínáte.

    

5. Sčítaní a škrtání

   Posledním bodem při vytváření domácího rozpočtu je sčítání a následné škrtání jednotlivých položek v seznamu. Nejprve je nutné sečíst dohromady všechny položky ve vkladech a zvlášť všechny položky ve výdajích. Za ideál se považuje, když se rozdíl mezi vklady a výdaji (včetně zahrnutí položky spoření do výdajů) rovná nule. Pokud převyšují vklady, je to jistě radostnější zpráva, protože buď ve svých vkladech o danou částku zvýšíte své úspory, anebo si do výdajů můžete připsat ještě některé „zbytečnější“ položky. Pokud se vám však stane, že ve vašem plánu převyšují výdaje, je třeba se v něčem omezit. Nelze totiž počítat s tím, že k vám doputují jiné než vámi zapsané vklady, proto jediným způsobem, jak docílit požadované nuly je se něčeho zbavit. Takže buď omezíte počet koupených krabiček cigaret, nebo ušetříte na sobě v jídle, oblečení nebo jinde. Zůstat v záporných číslech ale nelze. To by celý váš plán doslova ztratil smysl!